top of page

INDIÁNSKÉ LÉTO



Výcvikový areál Londonka se rozhodně nachází v jednom z nejkrásnějších prostředí záchranářských areálů, které jsem měl možnost za svůj život poznat.

Výcvikové soustředění K9R v září určitě patřilo k těm nejmalebnějším. Lípy, javory, duby, břízy a kaštany doslova barevně uchvacují a berou za srdce každou vnímavou duši. Babí léto vždycky synchronizovalo romantické duše nevídaným způsobem. Všichni milovníci přírodních krás jsou každoročně znovu očarováni pestrou škálou barev marnotratně hýřenou přicházejícím podzimem. Letošní léto mimořádně štědře obdařilo všechny milovníky přírody naprosto nevídanými možnostmi letních aktivit. Pro kynology pak v realizacích tréninků i soutěžních akcí hýřilo navíc dokonale alegorizujícím prostředím seismických pohybů zemské kůry s téměř dokonalou imitací tropů. Pro milovníky vodních sportů je sice chování kynologických záchranářů v přilbách a rukavicích v teplotách přes třicet stupňů zcela nepochopitelné, ale zasvěcení výcvikáři záchranných týmů tropickou kulisu v trénincích velmi vítají. Nabízí totiž nefalšovanou imitaci prostředí, ve kterém se odehrává více než devadesát procent všech praktických zásahů ve světě. A to jsou doslova nezaplatitelné zkušenosti, které nejde jinak získat než praxí. Při časté výměně propocených triček v současných trénincích naskakují ve vzpomínkách obrazové scenérie z Mexika, Kolumbie, Uruguaye i Kanady. Obrázky z akcí v třeskutých vedrech s účastí pestré směsice lidí všech národností a barev pleti. Samozřejmě zážitky z praktických misí v zahraničí jsou vždy ve vzpomínkách prioritní, ale i soutěžní a tréninkové akce často zůstávají v myslíchnatrvalo. Pod vlivem romantiky přicházejícího babího léta nelze nikdy zapomenout třeba na zahájení přeboru v kanadské Albertě, kde přímé zahájení prováděli indiánští šamani s použitím vonného dýmu pro vyvolání pozitivního působení dobrých duchů a tím zajištění úspěchu celé akce. Stejně nezapomenutelné jsou i lokální okamžiky osobních kontaktů s nesmírně vstřícnými a obětavými lidmi, šéfkou záchranářů z olejářského Edmontonu Silvií Montier nebo pro mne exotickou Inuitkou Ianou, působící ve funkci figurantky v sutině bez jakéhokoliv střídání po celé dva dny přeboru. Nesmazatelnou vzpomínkou pro mne pak navždy zůstává především jméno pečlivého hostitele a odborného garanta celého přeboru provincie Alberta, výcvikáře Richarda Lee, po kterém mi však bohužel do dnešních dnů zůstává jen několik fotografií, přestože byl pouze ve věku mého staršího syna. Jeho usmívající se portrét s Danielem mi ale zůstává jako nehynoucí připomínka skutečného přátelství na zasněžených vrcholcích romantických kulis Rocky Mountains, které jsme spolu poznávali. Indiánské legendy in natura mě fascinovaly nejen při přímých kontaktech s nimi ve společnosti Indiánů a Eskymáků, ale rozhodně zůstávají díky své ryzí opravdovosti jako nehasnoucí připomínka toho, že i v současném světě lze najít v denním režimu dostatek optimismu. A nejvíc možná právě v současném nástupu a působení babího či indiánského léta. Neskutečné barvy přírody měnící se téměř před očima přinášejí i v převažujícím oparu nostalgie navíc nádherné okamžiky běžného každodenního života. Náš život určitě stojí za to žít, zejména když se podaří podat a stisknout ruku přátelům, kteří prožívají stejnou euforii barev. Jsem možná příliš naivní, ale moc bych si přál, aby se podařilo udělat stejný, avšak nesrovnatelně větší, kruh spojených rukou tak, jak byli symbolicky propojeni účastníci kanadského přeboru v obláčcích dýmu přátelství, zaručujícího přízeň dobrých duchů. Howgh…




6 zobrazení0 komentářů

Nejnovější příspěvky

Zobrazit vše

Comments


bottom of page