Barevná fantazie indiánského léta nezadržitelně přecházejícího do podzimu omračuje své příznivce svou nekonečnou škálou krásy. Azurová obloha s přemírou slunečních paprsků skvěle korunovala uplynulý nádherný víkend ještě prodloužený svátkem české státnosti. Zvolna již utichá řev končící říje nekorunovaného krále jihočeských lesů – jelena evropského – a již se ozývá hlas navazující říje daňka. Stohlavé tlupy obou těchto nádherných exemplářů žijící v nezávislé symbióze pár desítek metrů od Londonky si rozhodně nic nedělají z intenzívně trénujících členů výcvikových kurzů v záchranářském areálu.
Pravidelné říjnové výcvikové soustředění K9 Rescue CZ vrcholilo tentokrát na letišti v Soběslavi závěrečným letem dvacítky zúčastněných, kde na ně již čekal Antonov An 22. Sportovní přínos tohoto aktu spočíval hlavně v tréninku odolnosti psů vůči hluku, pobytu ve stísněných prostorách a především pak v toleranci ostatních živých tvorů při narušení vlastního komfortního prostoru. Samotný let psím záchranářům většinou žádný problém nepřináší, převážně pobyt v nejrůznějších dopravních prostředcích velmi vítají. Hluk nastartovaného sportovního letadla nebo vrtulníku je ale poměrně dost významným faktorem, který by případný slabší jedinec snášel hůře. Populární rachotící andula ale právě dříve byla častým prostředkem při dopravě kynologů na místo zásahu. V členské základně K9R se v současnosti nachází značné procento mladých psů, takže bylo velmi potěšitelné zjištění, že pobyt ve vzduchu nečinil žádnému z nich nejmenší problém. Naopak jejich nadšení zřetelné již při nástupu v rachotu motorů připomnělo známý fakt přenosu endorfínů z pozitivně naladěných psovodů na čtyřnohé parťáky. Hormony štěstí jsou cíleným a rozhodně nejžádanějším průvodcem symbiózy člověka a psa, jejich vyplavování způsobené aktivním kontaktem vyvolávaným de facto jakýmkoli druhem výcviku může být rozhodně absolutním štěstím pro oba aktéry. Dosud neslábnoucí paprsky neuvěřitelně nádherného babího léta jsou nejen nejkrásnějším prostředím, ale i nejproduktivnějším podhoubím pro růst a šíření těchto hormonů štěstí. Srovnatelně nádherné chvíle prožíváme i při pozorování mohutných daňků a jelenů v oboře sousedící s Londonkou.
Příroda je fantastická a zasluhuje ochranu ve všech podobách, lidské zásahy do ní musí probíhat nesmírně citlivě a ohleduplně ke všem jejím obyvatelům. Pohled na vznášejícího se orla mořského je natolik fascinující, že zpráva o jeho sestřelení se rovná informaci o zločinu. Jak je vůbec možné něco takového spáchat? Jsem šťasten, že už od roku 1972 patřím do řad záchranářů, kteří jsou každopádně na opačném konci tohoto vraždícího druhového spektra. A mám moc rád lidi, kteří smýšlejí stejně jako já a přes mnohé a někdy až příliš časté nepřízně plují se mnou na stejné lodi. Good navigation, ahoj…
Comentários